Vysoká škola architektury ČVUT 1920 - 1939
Až po založení Československa v roce 1918 bylo rozhodnuto o vytvoření nového vysokoškolského areálu v pražských Dejvicích. V té době (v roce 1920) získalo ČVUT i svůj dnešní název.
Poté, co počet studentů ČVUT vzrostl na sedm tisíc, zakoupil v roce 1923 československý stát dejvické pozemky. Profesor pražské techniky Antonín Engel situoval vysokoškolský kampus na okraj Dejvic do blízkosti usedlosti Kotlářka.
V roce 1925 byl za účasti tehdejšího prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a předsedy vlády Antonína Švehly položen základní kámen k výstavbě Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství.V areálu ČVUT byly podle Engelova regulačního plánu nakonec vystavěny v meziválečné éře pouze dva bloky – Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství (1925 až 1933) podle podrobného projektu Severina Ondřeje a Vysoká škola zemědělská a lesnická s Fakultou architektury a pozemního stavitelství, částí Fakulty stavebního inženýrství a Zkušebním ústavem stavebních konstrukcí profesora Kloknera (1929 až 1937) podle Theodora Petříka.

Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství byla jednou ze sedmi vysokých škol (fakult) ČVUT. K významným profesorům patřili J. Kříženecký, A. Engel, A. Mendel, A. Ausobský, R. Kukač, O. Blažíček, S. Ondřej, O. Stefan a V. Krch. V průběhu německé okupace (1939 - 1945) byly všechny české vysoké školy uzavřeny. Po válce pokračovala výuka na vysoké škole (od roku 1950 Fakultě) architektury a pozemního stavitelství až do roku 1960, kdy sloučením několika fakult vznikla Fakulta stavební. Studijní směr Architektura a urbanismus byly jako šestileté studium vyučovány samostatně teprve od 3. ročníku po ukončení společné výuky v prvních dvou ročnících. V závěru studia obdrželi studenti tradiční titul – inženýr architekt.

Profesoři: BLAŽÍČEK Oldřich 5.1.1887-3.5.1953 - Mimořádná schopnost zachytit interiéry architektur mu vynesla profesuru kreslení a malby na Vysoké škole architektury ČVUT (1921–39, 1931 děkan).