B y t o v ý _d ů m - M Ě L N Í K , 2 0 1 6 - Dokumentace pro vydání SP, REALIZACE 1ETAPA 2018, spolupráce, Ing.arch. Jan Ott
a) urbanistické řešení
Navrhovaná změna stavby respektuje urbanistickou koncepci okolní rezidenční čtvrti. Stavebními úpravami nedochází ke zvětšování vnějšího půdorysného ani výškového ohraničení původní stavby, zastavěná plocha zůstává beze změny.
b) architektonické řešení
Změnou stavby bytového domu nedojde ke změně charakteru architektonického řešení objektu. Změna řeší zateplení obvodového zdiva, nové okenní otvory, stavební úpravy vnitřních konstrukcí a demolici jihovýchodní části objektu B.
B.2.3 Celkové provozní řešení
Vstup do bytového domu je ze dvora v jihovýchodním průčelí objektu A. Objekt A má tři nadzemní podlaží a podkroví. Přes zádveří se vstupuje do schodišťové haly, ze které je přístup do kočárkárny, ze schodišťových podest jsou přístupné jednotlivé byty. Kočárkárna je umístěna do stávajícího objektu ve východní části řešeného pozemku.
Vstup do komerčního prostoru je ze dvora v severovýchodním průčelí objektu B. Z vyrovnávací terasy je přístup do provozovny služeb, která zabírá celé přízemí objektu B. Do 2.NP a do podkroví objektu B jsou umístěny byty. Chodby k bytům jsou přístupné z mezipodest schodiště objektu A. Tři podkrovní byty objektu B jsou řešeny jako mezonety.
Navrhované kapacity stavby, počet uživatelů / pracovníků
Zastavěná plocha domu zůstává 460,45 m2. Počet bytových jednotek je celkem 15:
- z toho je v objektu A 6 bytových jednotek: A1.1 - 2+kk 40,51 m2
A2.1 - 1+kk 36,13 m2
A2.2 - 1+kk 27,61 m2
A3.1 - 1+kk 36,84 m2
A3.2 - 1+kk 27,61 m2
A4.1 - 1+kk 45,50 m2
- z toho je v objektu B 9 bytových jednotek: B2.1 - 2+kk 47,49 m2
B2.2 - 2+kk 56,70 m2
B2.3 - 1+kk 31,95 m2
B2.4 - 1+kk 30,93 m2
B2.5 - 2+kk 46,59 m2
B3.1 - 2+kk 63,08 m2
B3.2 - 1+kk 60,08 m2
B3.3 - 2+kk 72,53 m2
B3.4 - 2+kk 78,90 m2
Předpokládaný počet obyvatel domu je cca 22 osob.
Počet nebytový prostor - 1x provozovna služeb komerčního významu
- celková plocha 240 m2 z toho 142 m2 užitná plocha provozovny.
Počet parkovacích stání je 12 a jsou na ploše pozemku.
Novověk A - do bitvy na Bílé Hoře (1526-1620)
V 16. a 17. století je mlýn uváděn jako Reynkovský "o dvou kolách moučných a třetím stupním", byl to mlýn panský. Mlýn měl 2 kola na vrchní vodu, lisovnu oleje a pilu.
Pronajat Martinu Reynkovi
Jan Reynek
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Vrchnostenský
Novověk B - do zrušení poddanství (1620-1848)
Po smrti Jan Reynka se vdova Alžběta provdala za Matěje Žežulku, ketrý převzal mlýn do nájmu
František Antonín hrabě Černín prodal mlýn do emfyteutického držení
mlynář Antonín Řípa
21. října 1777 se Anna, vdova po Ant. Řípovi provdala za Matěje Zahrádku, z mlýna se nadále platí 60 zl. rýnských, naturální nájem snížen na 52 strychů žita, 2 strychy pšenice a 2 strychy ječmene
syn Jan Zahrádka s manželkou Magdalenou, mlýn oceněn na 7.000 zl. konv. měny, mlýn ,měl 3 složení, pilu, krupník a jahelník
syn Ludvík Zahrádka
Hospodářský typ mlýna
Vrchnostenský
Novověk C - od zrušení poddanství (1848-1913)
Ludvík Zahrádka přestavěl mlýn na moderní válcový, zřídil škrobárnu a olejnu.
po zaplacení 3.011 zl. 10 kr. do Zemského vyvazovacího fondu mlýn zbaven všech feudálních závazků.
1859-1861 Ludvík Zahrádka starostou Rousovic
syn Eduard Zahrádka se stal představeným nového cukrovaru, čímž mlýn velice zadlužil
1878 v nucené dražbě zakoupil František Pech s manželkou Alžbětou, na nákup si vypůjčili 6.500 zl. od Mělnické spořitelny.
mlýn převzal starší syn Josef Pech
v listopadu 1900 mlýn vyhořel, náklady na obnovu činily 3x více než vyplacená pojistka, mlýn navíc 13 měsíců stál, čímž ztrati řadu zákazníků
V květnu 1910 byl mlýn nabízen k prodeji. (RR)
21. dubna 1912 v dražbě koupil Josef Holeček z Vysoké Libně
Na konci 19. století mlýn dvakrát vyhořel a vždy byl znovu vystavěn. Poslední mlynářská rodina ve mlýně byla rodina Holečkova.
Josef Holeček nahradil vodní kolo Francisovou turbínou, zavedl elektrický proud pro osvětlení a zrušil starou pilu.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Holeček
Reynek
Žežulka
Řípa
Zahrádka
Pech
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Nájemci:
Martin Reynek
-1626 Jan Reynek
1626- Matěj Žežulka
Majitelé:
-1777 Antonín Řípa
1777- Matěj Zahrádka
Jan Zahrádka
1850-1861 Ludvík Zahrádka
1861-1878 Eduard Zahrádka
1878- František Pech
-1912 Josef Pech
1912-1939 Josef Holeček
>
Mlýn je vyobrazen na:
II. vojenské mapování - Františkovo (1836-52)
Císařský povinný otisk (1824-43)
Indikační skica (1824-43 a 1869-1881)